
Velká změna pro ČR: Evropská politika soudržnosti opět na stole – co přinese reforma?
Evropská unie připravuje reformu politiky soudržnosti, která výrazně ovlivní rozdělování fondů po roce 2027. ČR se účastní klíčových jednání s cílem ochránit zájmy regionů a měst. Reforma by měla posílit vazbu mezi čerpáním peněz a plněním klimatických cílů.
V týdnu od 24. do 31. března 2025 se evropské instituce intenzivně zaměří na budoucnost politiky soudržnosti. Klíčové zasedání Rady pro obecné záležitosti v formátu koheze se koná 28. března v Bruselu, kde se odborníci a politici z členských států pokusí najít společnou řeč v otázce financování regionů a měst po roce 2027. Česká republika do těchto jednání vstupuje s jasným cílem – zachovat co nejvyšší podporu z evropských fondů pro naše regiony, zároveň ale respektovat nové unijní priority jako je udržitelnost a digitální transformace.
Podrobnosti o reformě politiky soudržnosti nejsou dosud zcela jasné, ale existuje konsenzus v tom, že EU chce posílit vazbu mezi čerpáním fondů a plněním cílů v oblasti klimatických změn. Rumunsko připravilo non-paper s návrhem, ke kterému se ČR připojila, a ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek bude na jednání hájit zájmy země. Důležité je, že se nejedná o prosté prodloužení současných pravidel, ale o zásadní reformu mechanismů, které mohou ovlivnit rozvoj menších měst a venkovských oblastí.

Využití moderních aplikací při řízení: Jak se vyhnout pokutám a být v bezpečí
Číst článekV kontextu české zkušenosti je třeba zdůraznit, že politika soudržnosti představuje klíčový zdroj financí pro infrastrukturní projekty, podporu malých a středních podniků a rozvoj veřejných služeb. Podle odhadů čerpá ČR z evropských fondů v současném programovém období zhruba 15 miliard eur ročně. V novém období by však mohly být podmínky přísnější – například větší důraz na udržitelné projekty nebo digitalizaci. To může přinést výzvy pro regiony, které dosud nemají dostatečně rozvinutou kapacitu pro zpracování takových projektů.
Pro české občany je zásadní, aby reforma neznamenala snížení celkového objemu finančních prostředků. Odborníci upozorňují na riziko, že v závislosti na výsledcích jednání by mohlo dojít k přesunu části peněz do nových priorit EU, jako je ochrana klimatu nebo zdravotní péče. ČR zároveň musí hájit svůj postoj v otázce rozdělování fondů – například zachování geografického rozlišování mezi méně rozvinutými regiony a těmi, které už dosáhly vyšší úrovně ekonomického rozvoje.

Nečekaný poklad objevený na zahradě: Manželé zbohatli díky zlatým mincím
Číst článekZasedání Rady nebude jedinou událostí týkající se evropské politiky. Již 24. března proběhlo v Bruselu zasedání Rady pro zemědělství a rybolov, kde se diskutovaly návrhy ministerstva zemědělství ohledně budoucí podoby společné zemědělské politiky. Přestože tento rokovací formát patří k běžným součástem unijních procesů, kombinace těchto jednání vytváří komplexní obraz o tom, jak EU reaguje na globální výzvy a snaží se udržet sociální soudržnost v rámci svých 27 států.
Pro české občany je klíčové sledovat, jak se tyto diskuse promítnou do konkrétních projektů v jejich regionu. Očekává se, že konečné podobě reformy bude věnována pozornost na podzim 2025, kdy by měla být přijata závazná rozhodnutí. Do té doby bude probíhat série technických jednání a konzultací s členskými státy. ČR se zároveňaktivně zapojuje do výměny zkušeností s ostatními zeměmi V4, aby zajistila co nejpřijatelnější podmínky pro všechny zúčastněné strany.