Nečekané odhalení o důchodech: Jak si zajistit vyšší penzi?

Nečekané odhalení o důchodech: Jak si zajistit vyšší penzi?

3 min čtení Autor: Lubomír Přeorálek

Důchodový systém v Česku prochází významnými změnami. V článku se dozvíte, jaké faktory ovlivňují odchod do důchodu a jak zvýšit svou penzi díky výchovnému za děti či dalším možnostem.

Důchod pro většinu představuje zasloužený odpočinek po celoročním pracovním nasazení. Období, kdy není třeba každý den docházet do zaměstnání, umožňuje věnovat se rodinným záležitostem, vlastním zálibám nebo cestování. Zatímco mnozí se na tuto životní etapu těší, jiní zvažují obavy spojené s výší penze, nejistotou budoucnosti či připravovanými změnami v důchodovém systému.

Za posledních deset let došlo k významným změnám pravidel pro odchod do důchodu a odborníci předpokládají, že se tento trend bude dále prohlubovat. Dříve byla věková hranice stanovena fixně, dnes však hraje roli řada faktorů – jako je datum narození, počet odpracovaných let a také role výchovy dětí. Aktuální úpravy se vztahují na osoby narozené po roce 1970, což může některé překvapit.

Reforma důchodového systému přináší nové výzvy: Co nás čeká od roku 2026?

Reforma důchodového systému přináší nové výzvy: Co nás čeká od roku 2026?

Číst článek

Systém důchodového zabezpečení vychází ze dvou základních složek – pevně stanovené částky a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a pro rok 2025 dosahuje hodnoty 4 660 Kč. K této částce se přičítá procentní složka, která závisí na celoživotních příjmech a počtu let, po které byla osoba pojištěna. Výpočet procentní výměry se odvíjí od osobního vyměřovacího základu, tedy průměru příjmů od roku 1986 až do roku předcházejícího podání žádosti, přepočteného na současnou hodnotu. Aby se zabránilo extrémně vysokým důchodům u nejlépe vydělávajících, zavádí systém tzv. redukční hranici – část příjmů nad stanovenou mez se započítává jen částečně, přičemž příjmy nad vyšší hranicí již nejsou uplatněny.

Za každý odpracovaný rok se k výpočtu přičítá 1,5 % z vyměřovacího základu. Tak může osoba s 40 lety pojištění získat až 60 % tohoto základu jako procentní složku důchodu. Součtem této procentní části se stanovenou základní výměrou vzniká celková měsíční penze. Například u zaměstnance s průměrným měsíčním výdělkem 40 000 Kč a 40 lety pojištění může vycházet penze přibližně na 19 230 Kč měsíčně.

Nové evropské emisní pravidlo slibuje prudké zdražení pohonných hmot

Nové evropské emisní pravidlo slibuje prudké zdražení pohonných hmot

Číst článek

Kromě základního výpočtu existují další možnosti, jak si zvýšit důchodové příjmy. Nejznámější z nich je tzv. výchovné – příspěvek za každé vychované dítě, který v současnosti činí 503 Kč měsíčně na jedno dítě. Pokud si tedy dospělí vychovali například tři děti, mohou k důchodu přičíst více než 1 500 Kč měsíčně. Další možností zvýšení je pokračování v pracovním poměru i po nástupu do důchodového věku. Důchodci, kteří se rozhodnou pracovat, mohou požádat o navýšení procentní výměry. Tento mechanismus, známý také jako přesluhování, znamená, že za každých 90 dnů práce bez pobírání důchodu se přičte dalších 1,5 % z vyměřovacího základu.

Většina důchodů v České republice je od daně osvobozena, avšak existují situace, kdy penze přesáhne roční stanovený limit. Pro rok 2025 je tato hranice uvedena na 680 400 Kč ročně, což odpovídá přibližně 56 700 Kč měsíčně. Důchod, který tuto hodnotu překročí, je nutno zahrnout do daňového přiznání. V případě, kdy penze přesáhne stanovenou hranici, se uplatní klasické daňové sazby – 15 % pro částky pod čtyřnásobkem průměrné mzdy a 23 % pro příjmy nad touto hranicí. Daň se však vztahuje pouze na tu část penze, která přesahuje stanovenou mez.

Zatímco minulá generace vstupovala do důchodu často v 60 letech nebo dříve, současné pravidla stanovují postupné prodlužování důchodového věku pro osoby narozené po roce 1970. Konkrétně například člověk narozený v roce 1970 odchází do důchodu ve věku 65 let a 5 měsíců, ročník 1971 v 65 letech a 6 měsících a tak dále. U ročníků od roku 1988 se pak očekává, že se důchodový věk ustálí na 67 letech. Odborníci rovněž poukazují na možnost dalšího zvyšování věku v závislosti na demografických a ekonomických změnách.

Výše důchodu je silně individuální a mezi jednotlivci může dojít k rozdílům v řádu desítek tisíc korun. Například zaměstnanec s celoživotním průměrným výdělkem okolo 35 000 Kč měsíčně a 40 lety pojištění může očekávat penzi kolem 17 860 Kč, přičemž jsou zohledněny redukční hranice a základní výměra. Naopak osoba samostatně výdělečně činná, která odváděla jen minimální příspěvky a měla vyměřovací základ situovaný na cca 18 000 Kč, se může při 35 letech pojištění počítat s měsíční penzí okolo 12 500 Kč.

Celkově nynější systém důchodového zabezpečení reflektuje celou řadu faktorů, od příjmů a odpracovaných let až po osobní životní situaci, jako je například výchova dětí nebo pokračující pracovní aktivita po nástupu do důchodu. Tyto změny vycházejí ze snahy o korektnější rozdělení prostředků a zajištění udržitelnosti celého systému do budoucna.

Související články