Proč se vám po novém poznání zdá, že ho vidíte všude?

Co to je za záhadu, když si najednou všímáte všeho nového?

Stalo se vám někdy, že jste se naučili nové slovo, zaslechli neznámé jméno nebo si všimli nějakého detailu, a najednou ho vidíte, slyšíte nebo vnímáte úplně všude kolem sebe? Jako by se svět spikl a začal vám danou věc neustále podsouvat. Nejde o žádné spiknutí vesmíru, ale o fascinující fenomén, který psychologové označují jako Baader-Meinhofův jev, neboli iluzi frekvence.

Tento jev je kognitivní zkreslení, při kterém si po seznámení s novým pojmem, slovem nebo věcí začneme všímat jeho zdánlivě neobvyklé frekvence ve svém okolí. Důležité je, že se frekvence výskytu dané věci skutečně nezvýšila. Jen se dramaticky zvýšilo naše povědomí o ní a schopnost si jí všímat, což vytváří iluzi, že je všudypřítomná. O tom, že nejste sami, svědčí i původ jména – vzniklo v roce 1994, když čtenář do novin St. Paul Pioneer Press napsal, jak po prvním setkání se jménem německé militantní skupiny Baader-Meinhof začal vídat zmínky o ní všude kolem (viz Wikipedia).

Proč si toho najednou všímáme? Hraje roli selektivní pozornost

Hlavním viníkem tohoto zajímavého jevu je náš mozek a jeho schopnost selektivní pozornosti. Představte si, že je váš mozek jako velmi vytížený dispečer, který musí zpracovat obrovské množství informací z okolního světa. Nemůže se soustředit na všechno najednou, a tak si vybírá, co je pro něj v danou chvíli důležité a co propustí do našeho vědomí.

Selektivní pozornost je tedy schopnost mozku soustředit se na konkrétní podněty a zároveň filtrovat ty ostatní. Když se naučíte něco nového, váš mozek to označí jako „nově relevantní informaci“. Tím se tato informace stane pro vaše vědomí výraznější a snáze ji zpozorujete v záplavě ostatních podnětů. Je to podobné, jako když si koupíte nové auto určité značky a barvy – najednou se vám zdá, že stejných aut jezdí po silnicích mnohem víc, než kdy dřív.

K tomuto procesu výrazně přispívá i takzvaný retikulární aktivační systém (RAS), který se nachází v mozkovém kmeni. RAS funguje jako inteligentní filtr, který upřednostňuje nové, nečekané nebo pro nás důležité informace pro vědomou pozornost. Když se dozvíte o něčem novém, RAS se aktivuje a „naladí“ váš mozek na vyhledávání těchto podnětů, čímž zvyšuje jejich šanci, že je zaznamenáte (více o tom píše například Healthline).

Když mozek potvrzuje, co už ví: Vliv konfirmačního zkreslení

Selektivní pozornost je sice silný hráč, ale není jediná. Baader-Meinhofův jev posiluje i další kognitivní zkreslení, kterému říkáme konfirmační zkreslení. To je tendence našeho mozku vyhledávat, interpretovat a pamatovat si informace způsobem, který potvrzuje naše stávající přesvědčení nebo očekávání. Jakmile si tedy všimnete nové věci poprvé a váš mozek ji označí jako „důležitou“, začnete podvědomě hledat další důkazy, které by toto pozorování potvrdily.

Když pak tuto věc znovu zahlédnete, například uslyšíte v rádiu slovo, které jste se právě naučili, váš mozek si to okamžitě spojí s původním poznatkem. To posiluje dojem, že si nově všimnuté věci všímáme častěji, a utvrzuje nás v přesvědčení, že je všude. Je to jako byste hledali na internetu důkazy pro svou oblíbenou teorii – mozek se automaticky zaměří na ty výsledky, které ji podporují, a ty ostatní ignoruje.

Není to náhoda ani magie, ale fascinující kognitivní zkreslení, kterému se říká Baader-Meinhofův jev. Váš mozek má chytře nastavené filtry.

Tato kombinace selektivní pozornosti a konfirmačního zkreslení vytváří silnou smyčku. Nejprve si díky zvýšené pozornosti dané věci všimnete, a pak ji díky konfirmačnímu zkreslení začnete hledat a vnímat s větší intenzitou. Výsledkem je, že se vám zdá, že je celá vaše realita najednou plná této nové informace, přestože objektivně se na frekvenci jejího výskytu nic nezměnilo.

Není to náhoda, je to věda: Jak to funguje dohromady

Spojení selektivní pozornosti a konfirmačního zkreslení je klíčové pro pochopení Baader-Meinhofova jevu. Když se dozvíte o něčem novém, váš retikulární aktivační systém (RAS) se „probudí“ a začne aktivně skenovat okolí, aby tuto novinku identifikoval. To je ta fáze, kdy si věci všimnete poprvé.

Jakmile se tak stane, vstoupí do hry konfirmační zkreslení. Váš mozek si vytvoří jakési očekávání: „Aha, tohle je teď důležité, určitě to brzy uvidím znovu.“ A protože aktivně hledáte, s větší pravděpodobností si všimnete dalších výskytů, které byste dříve ignorovali. Tyto nové „důkazy“ pak potvrdí vaše původní přesvědčení a iluze frekvence se prohloubí. Nejde tedy o to, že by se frekvence výskytu dané věci skutečně zvýšila, ale spíše o to, že se zvýšilo naše povědomí o ní a tendence si ji pamatovat (jak vysvětluje například All About Psychology).

Váš mozek je neuvěřitelně efektivní stroj, který neustále filtruje a zpracovává informace, aby vám pomohl dávat smysl světu kolem vás. Baader-Meinhofův jev je jen jedním z mnoha příkladů toho, jak naše kognitivní procesy ovlivňují naše vnímání reality. Je to důkaz, že to, co si myslíme, že vidíme, není vždy přesný odraz objektivní skutečnosti, ale spíše její interpretace naším mozkem.

Váš mozek je chytrý filtr: Praktické dopady Baader-Meinhofova jevu

Tento jev není jen zajímavou psychologickou kuriozitou, ale má i praktické dopady na náš každodenní život. Například v marketingu je dobře známé, že opakované vystavení reklamě na nový produkt nebo značku může u spotřebitelů vyvolat právě tento efekt. Jakmile si značky všimnete v reklamě, začnete ji náhle „vidět“ všude – v obchodech, na billboardech, v rozhovorech – což zvyšuje její zapamatovatelnost a důvěryhodnost.

Baader-Meinhofův jev také ovlivňuje naše učení a poznávání. Když se intenzivně učíte novou látku nebo se ponoříte do nového koníčku, váš mozek je naladěn na příjem relevantních informací. Díky tomu si s větší lehkostí všimnete souvisejících článků, dokumentů nebo rozhovorů, což přirozeně posiluje vaše znalosti a pocit, že se daná tématika objevuje všude kolem.

Ať už se jedná o nové slovo, které jste se naučili, nebo o model auta, který jste si právě koupili, uvědomění si Baader-Meinhofova jevu vám může pomoci lépe porozumět tomu, jak funguje vaše mysl. Můžete si uvědomit, že to, co se zdá být náhodou, je ve skutečnosti chytrý trik vašeho mozku, který se snaží propojit nové informace s již existujícími, a tím vám pomáhá orientovat se v komplexním světě.

Když si tedy příště všimnete, že se vám nová informace zdá být všude, kde se podíváte, vzpomeňte si, že je to jen váš mozek, který pilně pracuje a ukazuje vám, co pro něj nově získalo na důležitosti.