Vesmír v překvapení: Obří galaxie odhalila svůj chemický tajemství dávného věku
Astronomové detekovali kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0, která se formovala 300 milionů let po Velkém třesku. Tento objev přetáčí dosavadní teorie o pomalém chemickém vývoji prvních galaxií a ukazuje, že první hvězdy mohly být mnohem hmotnější a krátkodobější. ALMA a James Webb spolupracovali na přesném určení vzdálenosti s nejistotou 0,005 %, což umožnilo detailní analýzu složení galaxie.
Nejvzdálenější známá galaxie JADES-GS-z14-0, která se k nám ze vzdálenosti 13,4 miliardy světelných let, přináší revoluční poznatky. Vědci díky pozorování dalekohledu ALMA v chilské poušti Atacama detekovali v této galaxii kyslík, což je prvotřídní důkaz pro přítomnost těžkých prvků v raném vesmíru. Tyto prvky vznikají ve hvězdách a poté se rozptylují do mezihvězdného prostoru. Podle dosavadních teorií by ale galaxie v tak primitivním věku neměla mít takové chemické složení. Sander Schouws z Leidenské observatoře přirovnal tento objev k nálezu dospívajícího tam, kde byste čekali pouze děti.
Galaxie JADES-GS-z14-0 se formovala v době, kdy vesmír byl pouze 2 % současného stáří. Vědci původně předpokládali, že takové prvky jako kyslík se ve velkém množství objeví až později, s rozvojem větších hvězd. Nové výsledky ukazují, že galaxie se mohly vyvíjet mnohem rychleji. Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise zdůrazňuje, že tyto nálezy přinášejí úplně nový pohled na počátky vesmíru. Detekce kyslíku nebyla náhoda – ALMA potvrdila přesnou vzdálenost galaxie s nejistotou pouhých 0,005 %, což umožňuje mnohem přesněji studovat její vlastnosti.
Asteroid 2024 YR4 hrozí nárazem do Měsíce: Vědci odhadují riziko 3,8 %
Číst článekKlíčovou roli v tomto objevu sehrál dalekohled Jamese Webba, který galaxii původně objevil, a ALMA, který její vzdálenost přesně určil. „To ukazuje úžasnou spolupráci ALMA a JWST při odhalování vzniku prvních galaxií,“ říká Rychard Bouwens, člen týmu z Leidenu. Pro srovnání: Pokud by byla vzdálenost 1 km, pak by nejistota měření odpovídala asi 5 cm. Tato přesnost umožňuje vědcům lépe porozumět chemickému složení galaxie a vyvrací dosavadní teorie o pomalém vývoji prvních struktur vesmíru.
Gergö Popping z ESO, který se na studii nepodílel, zdůrazňuje, že tento objev mění naše chápání raného vesmíru. Podle něj ukazuje, jak důležité je kombinovat různé pozorovací metody. ALMA nejenže potvrdila přítomnost kyslíku, ale také odhalila, že galaxie obsahuje mnohem více těžkých prvků, než se očekávalo. To naznačuje, že první generace hvězd mohla být extrémně hmotná a krátkodobá, což urychlovalo tvorbu těžších prvků.
Kometka C/2025 F2 (SWAN): Jak se tento nečekaný návštěvník promění v noční obloze
Číst článekVýzkum JADES-GS-z14-0 není jen akademický – otevírá nové možnosti pro pochopení formování galaxií. Vědci se nyní snaží určit, zda podobné galaxie existovaly i jinde, a jak se lišily od dnešních gigantů. Eleonora Parlanti ze Scuola Normale Superiore dodává, že takové objevy jsou klíčové pro rozvoj nových teorií o vývoji vesmíru. I když je JADES-GS-z14-0 pouze jednou z šesti nedávných objevů raných galaxií, její chemické složení ji řadí mezi nejzajímavější objekty pro studium kosmologie 21. století.