Umělá inteligence proti klimatu: Jak Češi pomáhají řešit globální ekologické katastrofy

Vědci z Československa se stali součástí globální revoluce v boji proti klimatickým změnám. Jejich projekty kombinují pokročilé algoritmy umělé inteligence s datovými analýzami, aby předpověděly místa a časy, kdy dojde k přírodním katastrofám. Jedním z podobných řešení je systém pro monitorování lesních požárů, který využívá satelitní snímky a prediktivní modely. Tento nástroj již testuje hasičské sbory v Itálii a Austrálii, kde pomáhá efektivněji rozdělovat síly při hašení. Důležité je, že systém dokáže identifikovat potenciální ohniska požárů dříve, než se rozhoří do nekontrolovaných rozměrů. Tato technologie by podle expertů mohla snížit škody způsobené požáry až o 40 procent. Projekt vznikl v rámci mezinárodní spolupráce mezi českými výzkumnými institucemi a evropskými organizacemi pro civilní ochranu. Jeho rozpočet přesahuje 10 milionů korun a zahrnuje i vývoj speciálního softwaru pro mobilní zařízení, který umožňuje hasičům v terénu okamžitě reagovat na varování systému.

Další oblastí, kde umělá inteligence přetvořila způsob práce, jsou městské infrastruktury. Nástroje jako Smart Flood Warning využívají historické údaje o deštích, terénní modely a předpovědi počasí k vytvoření detailních map zatopených oblastí. Tyto modely umožňují městům aktivovat varovné systémy a evakuace dříve, než dojde k povodním. V Ostravě a Brně se již testují systémy, které varují obyvatele pomocí SMS a mobilních aplikací. Podle zkušeností z Itálie, kde podobný systém funguje od roku 2020, se podařilo snížit počet úrazů při povodních o 25 procent. Tyto aplikace zároveň sbírají data z senzorů rozmístěných po městech, což umožňuje v reálném čase upravit předpovědi podle aktuální situace. Problémem ale zůstává nedostatek kvalitních datových vstupů, zejména v menších městech a venkovských oblastech.

Nový zábavní park. Adrenalin a rodinný čas v novém pojetí. Vyrazíte?

Číst článek

Klíčovým partnerem českých vědců se stal evropský program Horizon 2020, který financuje projekty zaměřené na klimatickou odolnost měst. V rámci tohoto programu vznikají i modely pro optimalizaci dopravních toků během extrémních povětrnostních podmínek. Například v Praze se testuje systém, který automaticky odklápí dopravní priority na klíčové komunikace při vyhlášení povodňové povodně. Tento přístup by měl zkrátit dobu evakuace obyvatel a umožnit rychlejší přesun hasičských vozidel. Podle studií by podobné řešení mohlo snížit dopravní zácpy při krizových situacích až o 30 procent. Vývoj těchto technologií ale závisí na spolupráci s městskými úřady a dopravními společnostmi, což někdy vede k zpoždění projektů.

Budoucnost těchto řešení spočívá v integraci s dalšími technologiemi. Například satelitní snímky mohou být doplněny o údaje z IoT senzorů, které monitorují kvalitu vody nebo úroveň CO₂. Tyto data by pak AI modely zpracovávaly do komplexních modelů, které by předpovídaly nejen okamžité hrozby, ale i dlouhodobé trendy v klimatu. Experti odhadují, že pokud se podaří propojit všechny zdroje dat, mohou se předpovědi přírodních katastrof stát ještě přesnějšími. Existuje ale riziko, že nedostatečná standardizace datových formátů a ochrana osobních údajů zpomalí rozvoj těchto systémů. Přesto věří, že do deseti let se stane umělá inteligence nedílnou součástí evropské klimatické strategie.