Proč převládá hmota nad antihmotou? Vědci objasnili záhadu vzniku vesmíru

Vesmír, jak ho známe, se zrodil jako výsledek zásadního nepoměru mezi hmotou a antihmotou. Při velkém třesku se vytvořily téměř stejné množství částic a jejich antipodů, ale díky neznámým mechanismům nakonec převládla hmota – a právě tento jev vědci dlouho neuměli vysvětlit. Dnešní stav: Veškerá viditelná hmota včetně planet, hvězd a lidí je výsledkem tohoto nesouladu.

Mezinárodní tým fyziků pod vedením CERNu provedl experimenty zaměřené na chování baryonů a antibaryonů. Pomocí pokročilých detektorů pozorovali rozdílné chování těchto částic při interakcích. Klíčovým momentem se stal objev asymetrie v jejich rozpadových procesech – baryony se chovají mírně odlišně než jejich protějšky, což vede k postupnému „vytlačování“ antihmoty z vesmíru.

Asteroid 2024 YR4 hrozí nárazem do Měsíce: Vědci odhadují riziko 3,8 %

Číst článek

Způsob, jakým baryony interagují s částicemi, které porušují symetrii CP (částice a protčástice), byl dlouhodobě výzkumným tématem. Nové experimenty prokázaly, že tyto interakce nejsou symetrické, což vytváří nenávratnou nerovnováhu ve prospěch hmoty. Tento poznatek potvrzuje, že vesmír nemusí být výsledkem náhody, ale odrazem fyzikálních zákonů chybějících v standardním modelu částicové fyziky.

Objev otevírá nové možnosti pro výzkum temné hmoty a temné energie. Pokud by se asymetrie projevila i u jiných typů částic, mohlo by to odhalit dosud neznámé síly nebo interakce. Vědci se zároveň zaměřují na to, jak tento fenomén souvisí s teorií multivesmíru – zda existují alternativní vesmíry, kde převládá antihmota.

Revolutionní objev českých vědců: Nový mechanismus, který mění pochopení buněčné adaptace

Číst článek

Cílem budoucích experimentů bude precisa měření rozdílného chování baryonů a antibaryonů za extrémních podmínek, například při energiích blízkých velkému třesku. Vhodné laboratorní podmínky by mohly poskytnout například superkondukující magnet nebo kolizi částic při energiích překračujících stávající kapacity.

Tento průlom má i filozofické dopady – pokud vesmír existuje jen kvůli mikroskopické asymetrii, jaká další „nepřirozená“ pravidla tu mohou platit? Vědci doufají, že nové poznatky povedou k vytvoření jednotné teorie, která propojí částicovou fyziku s kosmologií.