Nepředstavitelná daňová diskriminace: Svobodní a bezdětní pod tlakem!

Od roku 2026 se předpokládá, že mnoho občanů bude muset hlouběji sáhnout do peněženky, zejména ti, kteří jsou svobodní a bezdětní. Přestože nejde o zavedení nové daně, efekt je prakticky stejný – tito lidé budou platit více než jejich vrstevníci s dětmi. Rozdíly v daňovém zatížení mezi bezdětnými a rodiči se neustále prohlubují, což vyvolává otázky o spravedlnosti daňového systému. Proč by lidé bez dětí měli platit více, když mají stejný příjem jako ti, kteří kromě sebe živí i rodinu? Tento přístup naznačuje, že se stát buď snaží podpořit vznik nové generace daňových poplatníků, nebo kompenzovat nižší příspěvky do systému od bezdětných.

Stát se snaží motivovat občany k zakládání rodin daňovými úlevami na vyživované děti. Rodiče mohou uplatnit značné slevy na dani za každé dítě. Osoby bez potomků však podobné úlevy neobdrží, a přesto přispívají do daňového systému vyššími částkami. Ministerstvo financí uvádí, že aktuální sleva na dani je 15 204 Kč za první dítě ročně, 22 320 Kč za druhé a 27 840 Kč za třetí a každé další dítě. Ekonomové zdůrazňují nutnost rovnováhy v daňovém systému, aby těžší příspěvky bezdětných byly náležitě zohledněny. Bezdětní platí vyšší daně, ale na oplátku z daňového systému mnoho nezískávají. To je realita, kterou nyní musí mnozí přijmout.

Více než 700 000 Čechů se ocitá v riziku kvůli neplatným občanským průkazům – pokuta až 15 000 Kč!

Číst článek

Příklad ukazuje, jak rozdílné mohou být daňové povinnosti. Pokud dva lidé s hrubým příjmem 35 000 Kč měsíčně žijí ve stejných podmínkách, rodič se dvěma dětmi ušetří na daních 37 524 Kč ročně ve srovnání s bezdětným poplatníkem. Tato daňová úleva může znamenat zásadní podporu zejména pro mladé páry, které odkládají založení rodiny. Preferenční přístup k rodičům není v České republice novinkou, avšak stále rostoucí mezera mezi nimi a bezdětnými vyvolává debatu. Kritici upozorňují, že stát penalizuje ty, kteří si zvolili životní styl bez dětí nebo kteří nemají tu možnost. Zvlášť problematické je to pro ty, kteří děti chtějí, ale nemohou je mít z různých důvodů.

Nevýhodně jsou na tom i rodiče, kteří po rozvodu nežijí s dětmi v jedné domácnosti, osoby starající se o blízké nebo ti, kteří nemohou mít děti. Stát těmto skupinám neposkytuje adekvátní podporu. Kromě státní politiky, i na pracovišti rodiče získávají výhody. Firmy nabízejí benefity jako flexibilní pracovní dobu či příspěvky na tábory. Bezdětní zaměstnanci se pak mohou cítit přehlíženi. Proti tomuto stavu je těžké se bránit – daňová pravidla jsou jasná a nevyhnutelná. Bezdětní mohou alespoň zkusit snížit svůj daňový základ využitím různých odpočtů, například z hypotéky, penzijního nebo životního pojištění. Pro ty, kdo váhají s rodinou, může být toto varování – každým rokem bez dětí se jim zvyšují daňové platby.