
Nečekaný zážitek z obchodu: Od zákazníka k neplacenému pracovníkovi
V obchodních řetězcích se může stát, že rychlá návštěva znamená více, než jste očekávali. Samoobslužné pokladny někdy zákazníka zmatou tak, že se ocitne v roli neplacené pracovní síly. Pozor na oblečení, které může budit dojem zaměstnance.
Zaběhnete do obchodu jen s úmyslem rychlého nákupu a odcházíte v roli neplacené pracovní síly. Moderní samoobslužné pokladny totiž dokážou zákazníka zmatek, a to už doslova – pozor na to, co máte na sobě.
„Měla jsem na sobě jednoduché modré tričko a černé kalhoty. Plán byla jen rychlá koupě pečiva a odchod domů, ale nakonec jsem třikrát pomáhala někomu zvládat samoobslužnou pokladnu,“ sdílela paní Eva na Facebooku, čímž vyvolala řadu komentářů.

Nečekaná zpověď matky jedenáctileté dívky: Proč její dcera odmítá chodit do školy?
Číst článekZnámá situace – ocitnete se u samoobslužné pokladny, snažíte se správně načíst etiketu nebo se vám váha odmítá zaregistrovat vybranou položku a vy musíte čekat na asistenci obsluhy. Těžko je ale poznat, kdo v obchodě skutečně pracuje. Někdy totiž skutečně nelze rozlišit mezi zaměstnancem a zákazníkem.
Ukazuje se, že už jen kombinace barev, která má vzdálenou podobnost s uniformou prodejního řetězce, postačí k tomu, aby si kolemjdoucí spletli zákazníka se zaměstnancem. Mozek totiž hledá jednoduché záchytné body a v prostředí samoobslužných pokladen, které připomínají spíše chaotické mraveniště než uspořádanou frontu, dochází k rychlým omylům.

Více než 700 000 Čechů se ocitá v riziku kvůli neplatným občanským průkazům – pokuta až 15 000 Kč!
Číst článekSituace se komplikuje ještě více, pokud máte na sobě oblečení s logem prodejce, například z limitované edice od Lidlu. Takové kousky, včetně pantoflí či mikin, nejsou pro některé zákazníky jednoduchým módním vyjádřením, nýbrž zdrojem nedorozumění. „Mikinu od Lidlu jsem si koupil spíše pro legraci, abych upoutal pozornost. A opravdu se mi to povedlo – ráno, když jsem zamířil do práce pro svačinu, se na mě obraceli lidé a ptali se, kde najdou olej, nebo mi chtěli, abych ověřil jejich věk na samoobslužné pokladně. Dokonce mi nabídla peníze, aby mi pustila před sebe ve frontě,“ směje se Honza.
Není divu, že zákazníci často ztrácejí orientaci. Ačkoliv měly samoobslužné pokladny celý nákupní proces urychlit, v praxi často vyžadují zásah personálu. Ať už jde o problém s čárovým kódem, špatný výběr pečiva nebo jiné technické potíže, lidé se kolem těchto stanic zmítají, rozhlížejí a instinktivně hledají pomoc bývalého „pracovního“ člověka.
Moderní kiosky sice disponují inteligentními váhami a relativně srozumitelným displejem, ale jejich vnitřní logika se někdy blíží spíše matematické hádance. Zejména když opomenete ověřit správnou váhu bagety, nebo když si nejste jisti, zda vybíráte celozrnnou či žitnou housku, může vzniknout zmatek.
Další problém nastává u zboží se slevovou etiketou, kdy se omylem načte původní čárový kód, nebo pokladna ukáže cenu, která se liší od té uvedené na regálu. Bez obsluhy v dohledu se u samoobslužných kiosků setkáváte s nečekanými sociálními interakcemi – chvíli jste ten, kdo pomáhá, jindy zase potřebujete pomoc. Nakonec opustíte obchod nejen s jídlem, ale i s pocitem, že jste si odpracovali půl směny.
Malá rada na závěr – pokud míříte do obchodu a chcete nakoupit v klidu bez potřeby asistence se skenery, čárovými kódy či váhami, oblečte se nenápadně. Vyhněte se oblečení, jež vysílá signál „jsem tu pro vás,“ jinak můžete odejít domů nejen s nákupem, ale i s nechtěnou zkušeností neplaceného brigádníka.