Nález

Při výstavbě mostu během japonské okupace roku 1933 byli dělníci svědky objevu obrovské lebky. Její neobvyklá velikost vzbudila obavy, a tak si ji pracovníci pečlivě zabalili, aby zabránili jejímu případnému zneužití nepřáteli. Lebka zůstala několik desetiletí ukrytá ve zdi, dokud nebyla v roce 2018 znovu objevena. Tento nález, nazvaný „Dračí muž“ kvůli své výrazné nadměrnosti oproti dnešní lidské lebce, nabízí jedinečnou příležitost k přehodnocení poznání o lidské evoluci.

Dříve skrytá před zraky veřejnosti, je nyní považována za důkaz existence dosud neznámého druhu člověka, který se více podobá modernímu člověku než neandertálcům. Předpokládá se, že se jednalo o muskulatého jedince kolem padesáti let, jehož lebka měřila 23 centimetrů na délku a 15 centimetrů na šířku. S výrazným baňatým nosem a výškou okolo 184 centimetrů kombinoval jeho obličej prvky primitivního a moderního vzhledu, přičemž sama lebka byla výrazně větší než u současného člověka.

Hvězda Gliese 710: Kosmický průlet, který promění naši sluneční soustavu

Číst článek

Lebka, nalezená v Charbinu na severovýchodě Číny, byla objevena již v roce 1933, avšak vědecká pozornost se k ní dostala až nedávno. S odhadovaným stářím 146 tisíc let představuje tento nález cenný zdroj nových poznatků o lidské evoluci. Podle odborníků šlo pravděpodobně o linií, jež se po tisíce let vyvíjela izolovaně v daném regionu, než nakonec zanikla.

Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně uvedl, že nález byl označen jako Homo daliensis, přičemž otevřel prostor pro teorii o existenci tzv. třetí linie pozdějších lidí, kteří koexistovali s neandertálci i Homo sapiens. Navzdory počátečním pochybnostem vědecké komunity potvrzují další výzkumy tuto hypotézu. Čínští vědci pak představili nový název Homo Longi neboli „Dračí muž“. Stringer dále zdůraznil, že mezi fosiliemi nalezenými za poslední milion let patří tento objev k nejzásadnějším.

Antarktická bakterie z 10 000 let: Objev, který může změnit léčbu infekčních onemocnění

Číst článek

Odborníci stanovili, že Dračí muž žil přibližně před 146 000 lety, tedy během středního pleistocénu. Pravděpodobně patřil ke zvláštní a dlouho izolované evoluční linii, která se v dané oblasti vyvíjela po tisíce let. Minerální složení kostí navíc vykazovalo značné podobnosti s dalšími pozůstatky nalezenými v Charbinu, což dále potvrzuje původ této fosilie.

Analýzy totiž ukázaly, že objevená lebka patří největšímu až dosud známému exempláři lidské lebky. Disponuje mohutným čelem, čtvercovými očními důlky a zvláštně kulatým nosem, což naznačuje, že byl schopen přijímat velké množství vzduchu. Tyto vlastnosti pak souvisí s energeticky náročným životním stylem a robustním vzrůstem, který byl klíčový pro přežití v drsných zimních podmínkách.

Až nedávno bylo jednoznačně potvrzeno, že lebka náleží denisovanovi – dávnému příbuznému moderního člověka. První fosilie tohoto druhu byly objeveny v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku již v roce 2008, odkud také vychází samotný název. Detailní studie, zahrnující analýzu DNA získanou ze zubního plaku a bílkovin, přispěla k vytvoření modelu, který představuje, jak mohl denisovan vypadat před 146 000 lety.

Celkově tento nález představuje průlomový objev, jenž může zásadně ovlivnit naše dřívější pojetí lidské evoluce a zvýšit zájem o další výzkumy v oboru.