James Webb odhalil tajemství mladého vesmíru: Proč galaxie umíraly dříve, než se očekávalo?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) provedl revoluci v naše chápání raného vesmíru. Mezinárodní tým astronomů pod vedením švýcarské University of Geneva identifikoval galaxii RUBIES-UDS-QG-z7, která přestala tvořit hvězdy už 700 milionů let po Velkém třesku. Tato „masivní klidná galaxie“ (MQG) obsahovala hvězdy o celkové hmotnosti přes 10 miliard Sluncí, přestože její vývoj ustrnul dříve, než se očekávalo.

Podle standardních modelů kosmologie by galaxie ve velmi raném vesmíru měly procházet bouřlivou fází tvorby hvězd. Materiály potřebné pro tuto tvorbu se ale postupně vyčerpávaly, což by mělo vést k postupnému „umírání“ galaxií. JWST však potvrdil existenci MQG v době, kdy vesmír byl starý pouze 700 milionů let.

Asteroid 2024 YR4 hrozí nárazem do Měsíce: Vědci odhadují riziko 3,8 %

Číst článek

Dosud platilo, že první galaxie vznikaly postupně a jejich životnost závisela na možnostech akumulace chladného plynu. Nové data ukazují, že některé struktury zanikly daleko rychleji – během 600 milionů let – než předpovídala teorie. To naznačuje, že mechanismy bránící tvorbě hvězd mohly účinkovat dříve a silněji, než se předpokládalo.

Standardní model kosmologie předpokládá, že vesmír je homogenní a izotropní. Rané galaxie měly být menší a méně hmotné, postupně rostoucí díky slučování. Teorie předpokládala, že tvorba hvězd ustává až po vyčerpání plynného materiálu. JWST však odhalil, že v případě RUBIES-UDS-QG-z7 nastalo „umření“ galaxie dříve.

Kometka C/2025 F2 (SWAN): Jak se tento nečekaný návštěvník promění v noční obloze

Číst článek

Zjištění otevírají cestu k novým teoriím o interakcích galaxií, roli temné hmoty a mechanismech regulace tvorby hvězd. Důležité bude i studium dalších MQG v raném vesmíru, které by mohly poskytnout odpovědi na otázky o vzniku pierwských kosmických struktur. JWST bude pokračovat v pozorování v rámci programu RUBIES, který zmapuje desítky podobných objektů.