Evropané v EU nejoptimističtěji za 40 let. Proč Češi zůstávají skeptičtí?

V lednu a únoru 2025 provedl Eurobarometr celoevropský průzkum, jehož výsledky odhalují historicky nejvyšší spokojenost s členstvím v EU. Zatímco v roce 1983 bylo pozitivně naladěno 63 procent obyvatel, v roce 2025 jich 74 procent souhlasí s tvrzením, že jejich země z členství těží. U českých dotazovaných je podíl optimistů nižší – 65 procent, což odpovídá dlouhodobému trendu rezervovaného postoje. Zajímavý je však detailní rozbor věkových skupin. U lidí do 24 let je negativní výhled zastoupený pouze 12 procenty, zatímco u seniorů nad 55 let se skeptici pohybují kolem 35 procent. Tento generační rozpor se projevuje i v konkrétních očekáváních od Unie.

Průzkum také mapuje konkrétní benefity, které občané EU nejčastěji vnímají. Ochrana míru a bezpečnosti je pro 35 procent Evropanů klíčovým přínosem, u Čechů to bylo 40 procent. Pracovní příležitosti zmiňuje 26 procent respondentů na kontinentu, zatímco u nás 39 procent. Mladí lidé do 24 let častěji odkazují na zvýšení životní úrovně – 18 procent Evropanů a 20 procent Čechů. Zajímavý je nárůst důvěry v mezinárodní vliv své země – od 19 na 25 procent u Čechů. Tento trend však neznamená automatickou podporu všech projektů EU.

Nový zábavní park. Adrenalin a rodinný čas v novém pojetí. Vyrazíte?

Číst článek

Když se podíváme na prioritní oblasti, kam by Unie měla směřovat, Češi se od evropského průměru výrazně liší. Zatímco většina občanů EU zdůrazňuje potřebu posílení vzdělání, výzkumu a řešení klimatické změny, u nás dominují požadavky na posílení obrany, konkurenceschopnosti ekonomiky a energetické nezávislosti. Menší důraz je kladen na společnou měnu a kulturní spolupráci. Tato odlišnost se odráží i v očekáváních od budoucí role EU. Zatímco 44 procent Evropanů věří v dalších letech v posílení vlivu Unie, u Čechů je tato skupina pouze 24 procentní. Pro 43 procent Čechů by role EU měla zůstat stejná, zatímco pro 31 procent ji naopak čeká ústup.

Analýzy ukazují, že rozdílný pohled na EU u Čechů není pouze otázkou věku, ale také výsledkem dlouhodobějších zkušeností. Zatímco mladší generace vnímá Unii jako přirozenou součást života, starší občané mají tendenci srovnávat současný stav s dobou před vstupem do EU. Tato mentalita se promítá i do konkrétních očekávání – zatímco Evropa jako celek požaduje větší jednotu při řešení globálních výzev, u nás převažují obavy z ztráty suverenity. Právě tato dynamika bude hrát klíčovou roli v nadcházejících letech, kdy Unie čelí otázkám jako je energetická bezpečnost, digitalizace nebo reforma institucí.